Suchoj Su-25UBM / T-8UBM

Typ:  víceúčelová bojová modifikace cvičně-bojového letounu Su-25UB (Frogfoot B) uzpůsobená pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i noci

Určení:  ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení rychlých hladinových plavidel s malým výtlakem (rychlé motorové čluny, výsadkové čluny a fregaty), ničení letecké techniky pozemních vojsk na zemi i ve vzduchu (útočné letouny, vrtulníky a transportní letouny), průzkum pozemního bojiště, vyhledávání a označování pozemních cílů, plnění úkolů vzdušného řídícího a spojovacího stanoviště a výcvik pilotů

Odlišnosti od letounu Su-25UB (Frogfoot B):

- instalace pohonných jednotek typu R-195 (na místo motorů typu R-95Š) – tyto motory vykazují vyšším výkonem a delším meziopravním resursem a navíc jsou opatřeny systémem chlazení výstupních plynů (díky tomu vykazují nižší IČ emisí) – v této souvislosti na hřbetu zadní části obou motorových gondol přibyl nevelký kapsovitý lapač vzduchu

- instalace nového navigačně-střeleckého komplexu typu Bars-2 (na místo typu KN-23-1)

- instalace víceúčelového radiolokátoru typu Kopjo (v blíže nespecifikované verzi) uvnitř demontovatelného válcovitého kontejneru (s ogiválním dielektrickým příďovým krytem) - ten se umisťuje pod střední část trupu přímo mezi šachty hlavního podvozku

- instalace modifikovaného obranného systému

- instalace nového přístrojového vybavení uvnitř pilotní kabiny

- instalace nových křídelních zbraňových pylonů – díky tomu nosnost podvěsné výzbroje vzrostla z 4 340 kg na 5 000 kg 

- rozšířená škála podvěsné výzbroje

Historie:  Dvoumístný víceúčelový bojový letoun typu Su-25UBM vznikl z iniciativy JSC P.O. Suchoje bez existence jakéhokoliv oficiálního vládního zadání jako protějšek jednomístného útočného letounu typu Su-25SM (Frogfoot A), který vzešel z modernizačního programu letounů typu Su-25 (Frogfoot A) Ruského VVS. Později byl však tento model zařazen do oficiálních zbrojních plánů na léta 2011 až 2020. Prototyp letounu Su-25UBM (bílá 21) brány výrobního závodu U-UAPO z Ulan-Ude opustil v červnu roku 2007. Krátce nato, v srpnu téhož roku, se tento stroj stal jedním z exponátů statické ukázky aerosalónu MAKS 2007. Poté byl přepraven na letiště v Kubince. Pozemní zkoušky prototypu Su-25UBM se rozeběhly dnem 19. února 2008. První let přitom následoval dne 6. prosince téhož roku. Ke státním zkouškám byl tento stroj předán ještě na konci toho samého měsíce. První etapa státních zkoušek letounu Su-25UBM byla završena dne 21. prosince 2009. K podpisu závěrečné z druhé etapy státních zkoušek tohoto dvoumístného stroje, která obsahovala doporučení pro přijetí do výzbroje, došlo dne 28. prosince 2011. První sériové Su-25UBM měly přitom dle tehdejších plánů brány závodu U-UAPO z Ulan-Ude opustit v roce 2014. Do výzbroje VVS měl být tento model zařazen ještě ten samý rok. Ve výrobním programu zmíněného podniku se měl dvoumístný Su-25UBM udržet nejméně až do roku 2020. Nic z toho se ale nakonec neuskutečnilo.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:   pilot/žák a pilot/instruktor nebo pilot a operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva proudové motory typu Gavrilov R-195 s max. tahem po 4 500 kp

Radar:        víceúčelový impulsní dopplerovský RL typu Kopjo. Jeho instalace se nachází uvnitř podvěsného kontejneru, který se umisťuje pod střední část trupu přímo mezi šachty hlavního podvozku.

Výzbroj:     jeden dvouhlavňový 30 mm kanón typu GŠ-2-30 (9A623) se zásobou 250 nábojů, instalovaný v pevné lafetě typu VPU-17A vestavěné do levé poloviny břicha přední partie trupu, a poděsná výzbroj do celkové hmotnosti 5 000 kg, přepravovaná na deseti křídelních závěsnících (poslední pár těchto závěsníků je vyhrazen pro obranné PLŘS) - protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-25ML (AS-12B Kegler) (max. 4 ks), Ch-29L (AS-14A Kedge) (max. 2 ks) a S-25L (max. 8 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17A Krypton), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-31A (AS-17B Krypton) PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60/-60M* (AA-8A/B Aphid) (max. 2 ks) a R-73* (AA-11A Archer) (max. 2 ks), raketové bloky typu UB-32A (32 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) (max. 8 ks), B-8M (20 neřízených raket S-8 ráže 80 mm) (max. 8 ks) a B-13L (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm) (max. 8 ks), neřízené 240 mm rakety typu S-24 (max. 8 ks), neřízené 340 mm rakety typu S-25 (max. 8 ks), neřízené konvenční pumy o hmotnosti 100 až 500 kg (32 pum typu FAB-100 s hmotností 100 kg, 10 pum typu FAB-250 s hmotností 250 kg nebo 8 pum typu FAB-500 s hmotností 500 kg), kontejnerové pumy o hmotnosti 250 až 500 kg (8 pum typu RBK-250 s hmotností 250 kg nebo RBK-500 s hmotností 500 kg), 500 kg řízené pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-500L (max. 2 ks), zápalné nádrže typu ZB-500 (max. 8 ks), kanónové kontejnery typu SPPU-22-01 (jeden pohyblivý dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L s možností vychýlení hlavní směrem dolů pod úhlem 30° a zásobou 250 nábojů) (max. 4 ks), submuniční kontejnery typu KMGU-2 (max. 4 ks), 800 l PTB typu PTB-800 (max. 4 ks) a 1 150 l PTB typu PTB-1150 (max. 4 ks)

Poslední úpravy provedeny dne: 18.2.2013